Centrum pro výzkum ve veřejném prostoru při GAVU Cheb

Pomník Friedricha Schillera v Karlových Varech

Hiller Max

Friedrich Ohmann

Časové údaje
1909

Materál
pískovec, mramor

Umístění
Karlovy Vary, při Goethově stezce na začátku tehdejší promenády k Poštovnímu dvoru na levém břehu říčky Teplé

Souřadnice
12.888116, 50.216903

mapa

Popis

Monumentální pomník byl postaven v roce 1909 při Goethově stezce. Vznikl z podnětu karlovarského okrašlovacího spolku, který se již na svém výroční zasedání v roce 1905 dohodl, že by bylo hezké v Karlových Varech něco vytvořit. Bylo tehdy rozhodnuto pokusit se postavit pomník německému spisovateli Schillerovi, který v lázních pobýval v roce 1791 a právě zde začal pracovat na své Valdštejnské trilogii. Členové spolku na zasedání sebrali dohromady 150 korun a předali je karlovarskému Městskému stavebnímu úřadu s tím, že tyto finance věnují na stavbu budoucího Schillerova pomníku s prosbou, zda se město postará o zbytek. Radní kupodivu tuto žádost přijali a během následujících sbírek, které probíhaly po další tři roky se nakonec podařilo nashromáždit potřebnou částku. Ve vypsaném výběrovém řízení na stavbu pomníku, jehož se zúčastnilo několik architektů, nakonec zvítězil návrh proslulého vídeňského secesního architekta Friedricha Ohmanna, který v lázeňském městě navrhl rovněž tvz. Ohmannovu kolonádu nad Zámeckým pramenem. Portértní reliéf je dílem karlovarského rodáka Maxe Hillera. Pomník byl slavnostně odhalen v den 150. výročí básníkova narození, 10. listopadu 1909.

Z popudu Místní správní komise Karlovy Vary došlo spolu s odsunem německého obyvatelstva po konci druhé světové války k likvidaci některých pomníků a pamětních desek ve městě v rámci revize hmotných památek, která byla součástí tzv. národní očisty. O jejich osudu jednala Místní osvětová rada jako poradní orgán MSK Karlovy Vary v oblasti kultury, výchovy, školství a vzdělávání na své schůzi dne 28. ledna 1946. Hlavním referujícím byl přednosta Stavebního úřadu v Karlových Varech Ladislav Kozák, který navrhl pomník ponechat ne svém místě, ale odstranit z něj všechny německé nápisy, reliéf umístit v muzeu a místo něj osadit reliéf Antonína Dvořáka s odůvodněním, že „...o Schillerově významu v dějinách světové literatury není třeba ztráceti slov. Proti jeho dílu a lidskému charakteru není námitek. Je však otázkou, jsou-li důvody proto, aby byl kterýkoliv německý básník připomínán českému obyvatelstvu tohoto města." Návrh schválila MSK Karlovy Vary dne 16. dubna 1946. K likvidaci pomníků byla vybrána karlovarská stavební firma ing. Josefa Strnada, která dne 28. května 1946 zaslala Místní správní komisi Karlovy Vary rozpočet s tím, že „odstranění Körnerova pomníku, Goetheho, 2 relifií z pomníku Beethovenova a reliéfu z pomníku Schillerova" bude stát 30 000 Kč. K odstranění německých reálií z pomníku však nakonec naštěstí nedošlo, neboť kameník v národní správě Petrželka totiž vytvořil nový rozpočet a zabroušení německých nápisů a odstranění reliéfu by stálo asi 34 tisíc Kčs. Takovouto částku nemělo město Karlovy Vary k dispozici.

V roce 1996 proběhla celková renovace Schillerova pomníku za přispění města Karlovy Vary (300 tisíc Kč) v rámci Programu regenerace městské památkové zóny Karlovy Vary.

Literatura

Památky a příroda Karlovarska

Radek Slabotínský, Osudy karlovarských soch a pamětních desek po roce 1945 aneb Radikální očista lázeňského města v oblasti hmotných uměleckých památek, XV. Historický seminář Karla Nejdla, Karlovy Vary 2006, s. 77 - 82.

§Gnirs 1933§§, s. 66