Centrum pro výzkum ve veřejném prostoru při GAVU Cheb

Pomník Josifa Vissarionoviče Stalina v Plzni

Malejovský Josef

Richard F. Podzemný

Soubor

Okružní pás sadů kolem centra Plzně (Smetanovy, Kopeckého, Šafaříkovy a Křižíkovy sady)

Časové údaje
1950 - 1953

Materál
Pískovec

Umístění
Původně Plzeň, Anglické nábřeží (před muzeem), nyní Zruč-Senec (okr. Plzeň-Sever), Air park

Souřadnice
13.379526, 49.744655

mapa

Popis

Idea pomníku vzešla od místní pobočky Svazu československo-sovětského přátelství, která pak organizačně zajišťovala jeho realizaci. (Rozhodnutí padlo na ustavující schůzi krajského předsednictva SČSP dne 4. 6. 1949). V průběhu léta 1949 se podařilo získat potřebná povolení. Následně byla vyhlášena celokrajná sbírka za účelem financování stavby. Vedle pracovního výboru vznikly ještě čestný výbor, v němž byly zastoupeny různé významné osobnosti. Dne 21. 12. 1949 došlo k položení základního kamene. Začátkem roku 1950 byla vyhlášena omezená neanonymní soutěž na komplexní řešení pomníku po sochařské i architektonické stránce. Soutěže se zúčastnily vyzvané dvojice sochařů a architektů - Alois Sopr - Karel Stráník; Josef Malejovský - Richard F. Podzemný; Jaroslav Votlučka - Jarolím Gregor; Alois Holub - Bohumil Fridrich; Jan Jiřikovský - Jan Gillar. Porota měla následující složení: sochaři Jan Lauda; Karel Lidický; Václav Jícha; architekti Jan Zázvorka; Josef Grus; Svatopluk Janke a politici Karel Poláček (poslanec, předseda KV KSČ), Barbora Volopichová (KNV) a Ivo Skála (poslanec). První cena nebyla udělena, porota vybrala návrh dvojice Malejovský - Podzemný. Návrh ale musel být upraven a namísto dýmky dostal Stalin do rukou svitek jakýchsi papírů. Podle původní představy měl návrh zahrnovat rozsáhlé úpravy nábřeží, včetně parkové úpravy a změn na objektech v pozadí pomníku, z nichž nakonec sešlo. Nakonec došlo i na změnu materiálu z bronzu na božanovský pískovec. Na budování se údajně podepsala i stavba Stalinova pomníku v Praze, která stáhla všechny schopné řemeslníky. Sochu v kameni realizovali za občasné asistence autora pracovníci podniku Umělecká řemesla. 7. listopadu 1953 byl pomník slavnostně odhalen za přítomnosti prezidenta republiky Antonína Zápotockého. Díky svému umístění na nábřeží získala socha přezdívku „Porybný". V červenci 1962 byla z rozhodnutí MěNV socha odstraněna (posléze byl rozebrán i podstavec), přemístěna do dvora Františkánského kláštera a poté do skladu Západočeského muzea v Křimicích, kde ležela řadu let na dvoře „v kopřivách". Pak se ocitla na střelnici Lidových milicí ve Žďáru u Rokycan, po roce 1989 ji získal provozovatel soukromého muzea vojenské techniky ve Zruči u Plzně pan Tarantík.

Literatura

Pešťák, Michael: Stalinův pomník v Plzni. In: Ročenka Státního oblastního archivu v Plzni 2006, Plzeň: Státní oblastní archiv v Plzni 2007, s. 88 – 90.

www.airpark.wz.cz

K realizaci pomníku je vzácně dochovaná kompletní dokumentace, dnes uložená ve Státním oblastním archivu v Plzni.