Centrum pro výzkum ve veřejném prostoru při GAVU Cheb

Pomník padlým v 1. sv. válce ve Františkových Lázních

Mayerl Johann Adolf

Sgustav (?)

Časové údaje
1927

Materál
bronz

Umístění
Františkovy Lázně, Francouzská, Městské sady

Souřadnice
12.349944, 50.122056

mapa

Popis

V lednu 1926 se na městské zastupitele obrátil Výbor pro zřízení pomníku padlým v 1. světové válce s žádostí o poskytnutí vhodného místa k realizaci svého záměru. Vzhledem k tomu, že nebylo jasné, jak bude pomník vypadat a kdy se podaří získat dostatečné finanční prostředky, rozhodli se zastupitelé záležitost prozatím odložit. Podobně jako v případě monumentální Pamětní síně v Chebu sehrála v otázce financování důležitou roli aktivita místních žen. V neděli 7. března 1926 se pod taktovkou františkolázeňského Spolku hospodyněk (Hausfrauenverein) konala ve Společenském domě slavnost jara, jejíž program sestával z recitací, pěveckých a tanečních vystoupení. Jedním z vrcholů byl i živý obraz pomníku představený františkolázeňskými turnery. Zdařilá akce s tombolou vynesla více než 18 000 Kč. Koncem měsíce vyzval předseda výboru major ve výslužbě Alois Grillmaier všechny mecenáše k příspěvku a zároveň se obrátil na pozůstalé, aby poskytli základní údaje o svých příbuzných.Dne 2. října 1926 bylo konečně rozhodnuto o umístění pomníku. Zainteresované strany se po dlouhých debatách shodly, že se bude nejlépe vyjímat v horní části Lázeňského parku (dnes Městské sady) poblíž hlavní aleje. Zakázka byla svěřena sochaři Johannu Adolfu Mayerlovi a architektu Oskaru Sgustavovi (1896-?). Jejich spolupráce se osvědčila již v únoru 1926, kdy františkolázeňská dvojice uspěla se svým projektem v soutěži na pomník padlým v Jirkově. První návrh nazvaný Truchlící vdova však ve výboru nenašel dostatečnou podporu. Jinak tomu bylo v případě druhého návrhu, představujícího mužský akt bojovníka na mohutném podstavci. Základní kámen byl položen v neděli 17. října 1926. Tento krok měl podpořit příliv financí, neboť předpokládané náklady se pohybovaly okolo 80 000 Kč. V únoru 1927 požádal výbor město o poskytnutí záruky na 18 000 Kč a věnování podstavce po odstraněné soše Františka I. Vydání postamentu zastupitelstvo zamítlo, snad v plané naději, že se sochu podaří vrátit zpět, ale dobrovolně navýšilo garanci na 25 000 Kč a slíbilo na své náklady zajistit zahradnické úpravy.
Výbor tak konečně mohl přistoupit k vlastní realizaci. Kamenické práce provedla firma Krader & Höllering z Chebu, odlití písmen na sokl a dvou nápisových desek se jmény a daty padlých zajistila firma Thürfeld z Chomutova. Počátkem července spěly ke konci také práce na bronzové figuře ve slévárně Württembergische Metallwarenfabrik A.-G. v Geislingen an der Steige. V předvečer odhalení se konala na hřbitově vzpomínková slavnost k uctění památky padlých, na ni navazoval bohatý kulturní program v sále Společenského domu ve prospěch pomníkového fondu. Mezi četnými umělci vystoupil také slavný jasnovidec a hypnotizér Erik Hanussen. V neděli 24. července 1927 došlo za účasti rodinných příslušníků padlých, veteránů, četných spolků a korporací k odhalení „nejkrásnějšího pomníku v západních Čechách". Slavnostní řeč přednesl bývalý polní kurát chebského 73. regimentu dr. Langhammer z Vídně, který prostými, leč sugestivními slovy připomněl hrdinství padlých. Po proslovech předal předseda výboru major Grillmaier pomník do péče obce. Slavnost, kterou nepříjemně narušovaly dešťové přeháňky, pokračovala až do pozdního večera.
K odstranění bronzové sochy a jejímu roztavení došlo během válečných let. V roce 1941 je ještě pomník popisován ve františkolázeňském průvodci, lze tedy předpokládat, že se tak stalo nejdříve v tomto roce. Až do roku 1953 stál v parku prázdný podstavec, který byl následně přetvořen na pomník obětem druhé světové války. Při Mírových oslavách 30. srpna 1953 byla do niky, která v něm byla vytvořena, vložena prsť z míst utrpení českého národa a odhalena pamětní deska. K další proměně dochází po roce 1990, kdy je motto Lidé bděte zakryto dalšími nápisovými deskami. Upravený podstavec je tak poslední připomínkou někdejšího monumentálního a umělecky zdařilého pomníku.