Centrum pro výzkum ve veřejném prostoru při GAVU Cheb


Pomník Theodora Körnera v Karlových Varech

Seidan Tomáš

Časové údaje
1863

Materál
bronz

Umístění
Karlovy vary, Goetheho stezka, původně Dalovice, zámecký park

Souřadnice
12.889095, 50.216756

Popis

Autorem pomníku je Tomáš Seidan, který působil od roku 1849 jako modelér porcelánky ve Staré Roli. Pomník byl původně umístěn v zámeckém parku v Dalovicích. Básník Theodor Körner navštívil před nástupem na studia r.1810 Karlovy Vary spolu s otcem, aby navštívil svou matku, která se zde léčila. Právě zde se poznal s Goethem, kterému dal k posouzení svou baladu. V červenci roku 1811 se v lázních objevuje podruhé, tentokrát jako pacient. Celkem zde napsal 23 básní a nedokončené drama Zasnoubení. Roku 1813 navštívil Körner Karlovy Vary naposled, když si zde léčil zranění. Během tohoto pobytu zde upravoval sbírku Lyra a meč. Theodor Körner zemřel velmi mladý, v necelých dvaadvaceti letech padl v bitvě u Gadebusche dne 26. srpna 1813.

V roce 1891 byl básníkův pomník přenesen do Karlových Varů a umístěn v parku nedaleko secesního památníku Fridricha Schillera na Goethově stezce. V roce 1945 byl po konci války pomník zakryt bedněním. Z popudu Místní správní komise Karlovy Vary poté došlo spolu s odsunem Němců na likvidaci některých pomníků a pamětních desek ve městě v rámci revize hmotných památek, která byla součástí tzv. národní očisty. O jejich osudu jednala Místní osvětová rada jako poradní orgán MSK Karlovy Vary v oblasti kultury, výchovy, školství a vzdělávání na své schůzi dne 28. ledna 1946. Hlavním referujícím byl přednosta Stavebního úřadu v Karlových Varech Ladislav Kozák, který navrhl Körnerův pomník odstranit s odůvodněním, že: „...Karel Theodor Körner t.zv. „Freiheitsänger", buršácký student nezřízeného života, který byl v r. 1811 pro soubojovou rvačku nucen opustit univerzitu v Lipsku, Lieutnant prušáckého ražení, autor vojáckého ražení, autor vojácké poesie a sbírky básní, která vyšla pod názvem Leier und Schwert je naprosto cizí českému duchu...". Návrh schválila MSK Karlovy Vary dne 16. dubna 1946. K likvidaci pomníku byla vybrána karlovarská stavební firma ing. Josefa Strnada a pomník byl v průběhu června a července 1946 odstraněn.

Literatura

Památky a příroda Karlovarska

Radek Slabotínský, Osudy karlovarských soch a pamětních desek po roce 1945 aneb Radikální očista lázeňského města v oblasti hmotných uměleckých památek, in: Sborník přednášek z XV. semináře Karla Nejdla, Karlovy Vary 2006, s. 77 - 82

§Gnirs 1933§§, s. 66

Autor hesla
?

Pomník cara Petra Velikého v Karlových Varech
Pomník cara Petra Velikého v Karlových Varech
Cyril a Metoděj, Třebíč
Cyril a Metoděj, Třebíč
Pomník Josefa Františka Smetany v Plzni
Pomník Josefa Františka Smetany v Plzni
Pomník lékaře Galluse Hochbergera v Karlových Varech
Pomník lékaře Galluse Hochbergera v Karlových Varech