Centrum pro výzkum ve veřejném prostoru při GAVU Cheb

Sochařská výzdoba průčelí bývalé Chlapecké školy v Domažlicích

Popp Antonín

Josef Drexler

Václav Kaura

Časové údaje
1891

Materál
pískovec

Umístění
Domažlice, dnes Základní škola, Komenského 11.

Souřadnice
12.928030, 49.441710

mapa

Popis

Po vítězství v městských volbách v roce 1888 a více než rok trvajících obstrukcích předchozího vedení města se ujala vedení nová rada v čele s purkmistrem Petrem Hanou. Ten své mnohaleté působení v čele města zahájil s nebývalou razancí, která se projevila především ve dvou souběžně realizovaných stavbách, jejichž reprezentativnímu charakteru odpovídá i jejich dekorativní výzdoba. Vedle nové Chlapecké školy, o níž se předtím asi pět let vedly dlouhé diskuse, to byla novostavba radnice namísto té, která byla vybudována po požáru její gotické předchůdkyně v roce 1822. Financovala ji Spořitelna královského města Domažlic, která v ní pak měla dostat k dispozici celé první patro. Obě stavby provázely značné komplikace, které měly do jisté míry podobný ráz. Důležitý moment v příběhu obou staveb nastal v roce 1890. Tehdy Domažlice navštívil zdejší rodák, tehdy již zavedený vídeňský architekt Josef Drexler (1850-1922), který vystudoval tamní akademii u Theophila von Hansena. Drexler se setkal s purkmistrem Hanou a nabídl mu, že zpracuje plány na stavbu radnice bez nároku na odměnu. Dále oznámil, že se bude také ucházet o zpracování projektu školy, kde prý honorář poskytne na dobročinné účely. Nicméně na obě akce byla vypsána soutěž. Z pěti návrhů Chlapecké školy však porota ani jeden nepoctila hlavní cenou. K dopracování nakonec vybrala projekt Drexlerův, přestože prý zadání nejlépe vyhovoval konkurenční návrh stavebního inženýra Františka Peka, zdejšího stavitele a člena městské rady. Ten proti Drexlerovi spustil kampaň, do níž se zapojil i domácí tisk. V podtextu v ní zaznívala i xenofobní argumentace v duchu „proč by měl u nás stavět Vídeňák, když máme náš projekt a lepší“. Pek svůj projekt veřejně vystavil ve své kanceláři a v tisku i městské radě vznesl výhrady jak k Drexlerovu projektu, tak i k výši jeho honoráře za vedení stavby. Když se pak některé Pekovy námitky ukázaly jako oprávněné (projekt údajně nesplňoval předepsanou sílu zdí) a především úspěšně napadl Drexlerovu autorizaci pro řízení staveb, byl Drexler nucen v září 1890 rezignovat. Jako nový stavební dozor byl určen městský stavitel Alois Procházka a k opravě chyb v projektu vyzván pražský stavitel Václava Kaura, který pak nakonec převzal i vedení stavby. Nicméně v případě Chlapecké školy se jeho vstup do projektu omezil na zásahy stavebně technického rázu. K sochařské výzdobě obou staveb přizval Kaura pražského sochaře Antonína Poppa.