SOCHY

Památník obětem komunismu v Liberci

Janda Petr Josef Kocián

Aleš Kubalík

Jakub Našinec

Veronika Sávová

Janda Petr

Josef Kocián

Časové údaje
2002 - 2006

Materál
ocelový rám, zrcadlové tabule, kvádrové lavice ze smrkového dřeva

Umístění
park u Střední textilní školy při ulici Jablonecká

Souřadnice
15.066881, 50.767830

mapa

Popis

Veřejnou, anonymní, ideovou a jednokolovou soutěž na architektonicko-výtvarné ztvárnění Památníku obětem komunismu[1] vypsalo 16. 10. 2002 z podnětu Konfederace politických vězňů[2] Statutární město Liberec.[3] Představitelé magistrátu podaný návrh odsouhlasili a jako lokaci pro nový pomník[4] vybrali park před hotelem Zlatý Lev u ulice Gutenbergova.[5] Do uzávěrky soutěže - 18. 12. 2002[6] uchazeči přihlásili 15[7] řešení výtvarné podoby pomníkového díla. Hodnocení soutěžních návrhů proběhlo dne 8. 1. 2003.[8] Odborná komise[9] z 15 přihlášených soutěžních projektů vybrala 7[10] návrhů k postupu do druhého kola, následující selekci do finálního zhodnocení ve třetím kole poté porota zúžila na 5[11] konceptů, jenž ocenila v následujícím pořadí:[12] 1. cena: Jakub Našinec, Petr Janda, Aleš Kubalík, Josef Kocián,[13] 2. cena: Vladimír Štulc, Kryštof Štulc,[14] 3. cena: Zdeněk Hlávka, Jan Randáček.[15] Zvláštní ocenění získal návrh č. 13 - Ondřeje Smolíka.[16] Výsledky proběhnuté soutěže schválila rada města na svém zasedání dne 21. 1. 2003.[17] Všech 15 soutěžních návrhů bylo od 29. 4. do 29. 5. 2003 představeno veřejnosti na výstavě v budově Vědecké knihovny v Liberci.[18]

Soutěžní podklady[19] ukládaly autorům povinnost respektovat ve formách pomníku lidské měřítko a ideově-obsahovou určitost. S přihlédnutím k charakteru okolního prostředí měli uchazeči soutěže zohlednit existenci stávající plastiky 12 měsíců.[20] Soutěžící byli také vyzváni k předložení návrhu smlouvy a finančního rozpočtu, přičemž konečná částka neměla přesáhnout limit 500 000 Kč.[21] Všechny oceněné návrhy se s řešením památníku vyrovnávaly architektonickým způsobem usilujícím o navázání formálního kontaktu s aktuální podobou místa. Vítězové soutěže, Petra Janda a studio Sporadical zamýšleli plochu parku zpřístupnit k rekreaci a vytvořit okolo objektu památníku jakési půdorysně trojúhelníkové pulzující ohnisko. Druzí v pořadí, Vladimír Štulc a Kryštof Štulc naopak uvažovali o vytvoření jednosměrné pěšiny přivádějící návštěvníka ke svahu, pomyslné mohyle, do níž je zapuštěna otevřená betonová kobka s plastickou mříží. Každý příchozí by tak mohl vstoupit do symbolické cely a pohlédnout skrze mřížovou síť. Návrh Zdeňka Hlávky a Jana Randáčka opět předpokládal řešení v podobě zprůchodnění areálu parku návštěvníkům. Zhruba do středu parkové pěšiny autoři chtěli vybetonovat podzemní prostor a umístit do něj realistickou plastiku člověka vzhlížející nahoru. Zároveň navrhovali, aby podoba budoucí „sochy člověka" vzešla z další veřejné soutěže, možná i mezinárodního dosahu. Osobu uvězněnou v podzemí by si kolemjdoucí mohli prohlížet přes skleněnou tabuli zasazenou do terénu parku. Skrze prosklenou plochu by v noci stoupal kužel světla zespodu osvětlující opuštěnou figuru.

Původní zadání soutěže předpokládalo rozšíření parku v ulici Gutenbergova s následnou instalací památníku. Budovy v sousedství parku využívá Technická univerzita v Liberci, radnice proto zahájila jednání s vedením univerzity, z něhož ovšem nevzešlo jasné stanovisko souhlasu či zamítnutí. Představitelé univerzity se obávali, že v parku, kde se nachází důležité inženýrské sítě univerzity, nebude po plánované revitalizaci zachována současná přístupová komunikace, kterou využívá laboratoř robotiky katedry sklářských a keramických strojů. Do debaty o plánované revitalizaci parku poté vstoupily další administrativní obtíže; projekt architektonické úpravy parku se neslučoval se záměry soukromého investora budovat v místě podzemní garáže. Postavení památníku před hotelem Zlatý lev bránila i oblíbenost stávajícího dětského hřiště u některých představitelů magistrátu, jejichž děti by v případě realizace památníku o tento prostor přišly. Poslední neoficiální překážka spočívala v nesouhlasu se záměrem radnice u místních členů komunistické strany, kteří „prý" v parku alespoň dle slov Petra Jandy a Ivany Vitoušové organizují občasná setkávání. Záhy po vyhlášení výsledků soutěže bylo autorům vítězného projektu oznámeno, že pomník se nebude realizovat na původně plánovaném místě u Gutenbergovy ulice. Z iniciativy některých představitelů liberecké radnice ve spolupráci s autory bylo nalezeno místo nové, v parku při ulici Jablonecká u Střední průmyslové školy textilní.[22] V důsledku těchto administrativně-majetkově-ideových komplikací slavnostní představení Památníku obětem komunismu v Liberci dle návrhu Petra Jandy a studia Sporadical proběhlo až 27. 6. 2006.[23] Původní idea odhalení pomníku v květnu 2003 u příležitosti Týdne politických vězňů, tak nebyla uskutečněna.

[1] Již od roku 2000 stojí na Štefánikově náměstí v Liberci Památník bojovníkům a obětem za svobodu vlasti od Jana a Petra Stolínových - architektonicky konceptuální objekt s prvky interaktivního kontaktu s návštěvníkem, ale dle přesvědčení představitelů Konfederace politických vězňů, málo vypovídá o komunistických zločinech. [2] „Členská schůze Konfederace politických vězňů České republiky pobočka č. 31 Liberec se proto rozhodla na své výroční schůzi oslovit Město Liberec, aby tento pomník postavilo pro osvěžení paměti a varování před zločinnou ideologií, která neuznávala a neuznává žádné morální hodnoty." Uvedli v otevřeném dopise zastupitelstvu města Liberec ze dne 26. 2. 2002 Plk. v. v. Jan Kroužílek, Mgr. Otakar Raulím a Karel Brázda. Text dopisu poskytla: Ivana Vitoušová v e-mailové korespondenci s autorkou diplomové práce ze dne 17. 12. 2012. [3] Ibidem. [4] Po povodních v roce 2002 proběhla na libereckém magistrátu diskuze, zda finanční prostředky vyhrazené na postavení Památníku obětem komunismu, by spíše neměly být použity na odstranění povodňových škod. Například návrh uctít oběti komunismu postavením nového mostu přednesla RNDr. Věra Lukášová, vedoucí oddělení územní koncepce liberecké radnice. Viz Ibidem. I přes panující nejistotu byla nakonec vypsána výtvarná soutěž na Památník obětem komunismu. [5] Součástí architektonického návrhu byla i projektová dokumentace na rozšíření parku v ulici Gutenbergova o plochu hřiště v areálu TU. Viz Ibidem. [6] Ibidem. [7] Návrhy: č. 1 - Ing. Petr Hnitka, č. 2 - Zdeněk Hlávka, Ph.D. a Mgr. Jan Randáček, č. 3 - Martin Dräger a Ing. arch. Petr Jakl, č. 4 - Tomáš Pašek, č. 5 - Ing. Rudolf Žofka, č. 6 - Ing. arch. Antonín Vyhlídal, č. 7 - Ing. akad. arch. Vladimír Štulc a Ing. arch. Kryštof Štulc, č. 8 - PATRNÝ ARCHITEKT v.o.s., Ing. arch. Vladimír Balda, Ing. arch. Vladimír Janďourek, Ing. arch. Josef Patrný, č. 9 - Ing. arch. Petr Husák a PhDr. Lucie Tumpachová, č. 10 - MgA. Martina Kulhavá, č. 11 - STUDIO HANGÁR F, Václav Fiala a Ing. arch. Jan Rampich, č. 12 - Tomáš Ján Sucharov a Petr Růžička, č. 13 - Ondřej Smolík, č. 14 - MgA. Petr Kocourek, MgA. Milan Houser, Bc. David Kubík, č. 15 - SPORADICAL ARCHITECTURE, Ing. arch. Petr Janda, Ing. arch. Jakub Našinec, Ing. arch. Aleš Kubalík, Ing. arch. Josef Kocián. Autorům byly režijní náklady hrazeny ve výši 7. 500 Kč. Viz Ibidem. [8] Ibidem. [9] Porotci závislí: ing. arch. Ivana Vitoušová, Mgr. Jitka Mrázková, Jana Kodášová. Porotci nezávislí: Ing. arch. Filip Horatschke, Ing. arch. Zdeněk Lukeš, akad. sochař Jiří Dostál, Ing. arch. Radim Kousal, prof. akad. sochař Aleš Veselý, akad. mal. Viz Ibidem. [10] Postupující návrhy č.: 2, 3, 7, 10, 13, 14, 15. Viz Ivana Vitoušová v e-mailové korespondenci s autorkou diplomové práce ze dne 17. 12. 2012. [11] Postupující návrhy č.: 2, 7, 10, 13, 15. Viz Ibidem. [12] Finanční odměny pro vítěze, 1. cena 10 000, 2. cena 6000, 3. cena 4000, zvláštní odměna, návrh č. 13 - 3000 Kč. Viz Ibidem. [13] Stanovisko soutěžní komise k návrhu č. 15: „Jedná se o mimořádně invenční návrh graficky i precizně zpracován. Celkové řešení je monumentální v kontextu s daným prostorem a přitom jednoduché a jednoznačné. [...] Jediným problémem je nutnost permanentní údržby. Nicméně jedná se o návrh, který svou kvalitou překračuje úroveň všech ostatních prací, proto porota nechala tento návrh postoupit do třetího kola, kde mu jednomyslně udělila 1. cenu." Viz Ibidem. [14] Stanovisko soutěžní komise k návrhu č. 7: „Návrh je velmi profesionálně zpracován po všech stránkách. Myšlenka je vyjádřena zcela přesvědčivě a invenčně využívá modelaci terénu. Určitým problémem je otázka údržby a bezpečnosti, taktéž navržený rozpočet se zdá mírně podhodnocený." Viz Ibidem. [15] Stanovisko soutěžní komise k návrhu č. 2: „Návrh je profesionálně zpracován se zajímavou myšlenkou. Je finančně reálný, nicméně nevyjadřuje zcela přesvědčivě dané téma." Viz Ibidem. [16] Stanovisko soutěžní komise k návrhu č. 13: „Návrh je profesionálně zpracován. Myšlenka je vyjádřena jasně, byť ne zcela originálně. Proporčně a technicky je objekt dobře zpracován. Soutěžní návrh postoupil do třetího kola a byla mu jednomyslně přiznána odměna." Viz Ibidem. [17]Ibidem.. [18] Ibidem. [19] Požadované závazné přílohy: Grafická část: situace řešení pomníku a úprav jeho okolí se zakreslením širším vztahů v měřítko 1:200, zákres do fotografie, půdorys a 4 pohledy v měřítku 1:10, model nepovinný. Průvodní textová zpráva s návrhem finančního rozpočtu díla. Viz Archiv Magistrátu města Liberec, Ivana Vitoušová, Dokumentace pořízená k vybudování POMNÍKU OBĚTEM KOMUNISMU, 2003, č. 1078, s. 8. [20] 12 měsíců, Jan Solovjev, 1970. Viz Hana Kubíková, liberecké sochy, Abstraktní plastika, Kubikova.blog.denik.cz,http://kubikova.blog.denik.cz/c/327536/Liberecke-sochy-Abstraktni-plastika.html, vyhledáno 5. 1. 2013. [21]Ivana Vitoušová v e-mailové korespondenci s autorkou diplomové práce ze dne 17. 12. 2012. Cena památníku obětem komunismu nakonec vyčíslena na 1 500 000, celková úprava parku na 4 600 000 Kč. Viz Adam Gebrian, Liberec se zrcadlí v památníku obětem komunismu, Lidovky.cz, http://www.lidovky.cz/liberec-se-zrcadli-v-pamatniku-obetem-komunismu-ftk-/desi gn.as px?c=A110 420_152400_ln-bydleni_tkz, vyhledáno 28. 2. 2013. [22] Petr Janda v osobním rozhovoru s autorkou diplomové práce dne 11. 1. 2013. [23] Petr Janda - Sporadical, Odhalení Památníku obětem komunismu v Liberci, Archiweb.cz, http://www.archiweb.cz/news.php?action=show&id=1582&type=1, vyhledáno 26. 2. 2013.