Centrum pro výzkum ve veřejném prostoru při GAVU Cheb

Pomník obětem cikánského tábora v Letech u Písku

Hůla Zdeněk

Pavel Mühlbauer

Časové údaje
1994 - 1995

Materál
budějovický (štěpánovický) syenit

Umístění
Lety (okr. Písek), nedaleko obce u velkovýkrmny vepřů.

Majitel

Obec Lety

Památková ochrana

Popis

Čeští a moravští Romové byli během 2. světové války postiženi krutou genocidou, v níž neblahou roli sehrál pracovní tábor v Letech, jeden ze dvou svého druhu u nás (druhý byl v Hodoníně u Kunštátu). 24. června 1942 nařídil protektorátní ministr vnitra provedení jejich soupisu a následnou deportaci do těchto táborů. V prosinci 1942 rozhodla berlínská vláda, že budou postaveni na stejnou úroveň s Židy. V důsledku toho byli odtud deportováni do Osvětimi, kde byla většina z nich povražděna a v srpnu 1943 byl tábor Lety uzavřen. Z 1309 osob, které během jednoho roku Lety prošlo, se konce války dočkalo asi 300; nejméně 326 osob tu zemřelo, část v důsledku tyfové epidemie.

Po válce se na existenci tábora téměř zcela zapomnělo, možná i úmyslně, neboť všichni zaměstnanci byli Češi. V 70. letech zde dokonce vyrostla velkovýkrmna vepřů, která je zde dodnes. (Její zrušení a zřízení pamětního místa se stalo smutným evergreenem polistopadové politiky.) Tuto temnou etapu historie vynesl na světlo Američan (!) Paul Polansky, který na ni v roce 1992 náhodou narazil. Vyvolal tím bouřlivou diskusi, jejímž jediným výsledkem byl památník Zdeňka Hůly, odhalený za účasti prezidenta Václava Havla v roce 1995.
Hůlův nevelký, přesto však důstojný památník patří k nejzdařilejším pomníkovým realizacím u nás. Pozadí této realizace souvisí s konáním sochařského sympozia v žule v nedalekém Milevsku, jehož první dva ročníky proběhly v letech 1993 a 1994. Kurátorka sympozia a tehdejší ředitelka zdejšího muzea Věra Englichová zorganizovala soutěž, k níž byli vyzváni autoři sympozia, v níž zvítězil právě Zdeněk Hůla.
Koule, poskládaná z několika elementů, je zde symbolem harmonie „jak v kráse, tak v stabilitě", podobně jako harmonický stát tvoří mírové soužití různých národů. Genocidou jednoho národa byla tato harmonie narušena. Hůla symbolicky pracuje s místem, které nechal pouze vyklučit, ale dále je příliš neupravoval, takže má připomínat úhor za vesnicí, kde Romové obvykle tábořili.