Centrum pro výzkum ve veřejném prostoru při GAVU Cheb

Náhrobek Jana Palacha na Olšanských hřbitovech v Praze

Zoubek Olbram

Ivo Loos

Jan Malátek

Časové údaje
1970

Materál
Bronz

Umístění
Praha, Olšanské hřbitovy.

Popis

Ivo Loos, architekt, spoluautor pomníku a zároveň vynikající fotograf, dokumentoval jeho instalaci. Fotografie pak vyšly v Mladém světě v roce 1990, již předtím tam vyšel rozhovor s Olbramem Zoubkem. V něm Zoubek mimo jiné řekl: (citace z textu J. Chuchmy): "Bylo to odlité v bronzu, modelované naležato. Původně jsem myslel, že udělám něco vertikálního, ale kolegové architekti Jindřich Malátek a Ivo Loos, kteří to se mnou vymýšleli, mě naštěstí zarazili, protože všude kolem na Olšanech jsou pomníky vertikální, tradiční - konec 19. a začátek 20. století, a abychom se odlišili, rozhodli jsme se dělat pomník ležící, zlatý, tedy bronzový." Ivo Loos k Zoubkovi dodal: "Odstraňovali jsme jednu ozdobu za druhou, jeden nadbytečný detail za druhým. Maximální prostotou vyslat k návštěvníkovi co nejsilnější signál... Když jsme tu práci začali, stále ještě jsem byl optimistou. A nepřemýšlel jsem o náhrobku jako o politice proti někomu. Bral jsem to jako povinnost vyjádřit úctu člověku, který si ji zaslouží. Víte, těžko popsat tak vzácnou práci, která nás přivedla do určité euforie. Když jsme náhrobek 1. července 1970 instalovali, chodil jsem se potom na něj další dny dívat, jestli po architektonické stránce sedí. A pak jsem tam jednoho dne přišel a on tam nebyl..." Zde drobné vysvětlení. Několik dní po osazení náhrobku, konkrétně 10. července 1970, napsal ředitel podniku Pohřební služba hlavního města Prahy Libuši Palachové, studentově matce, že "instalovaná deska řešením povrchové úpravy, homogenní plastikou, se stala a je předmětem ostré kritiky veřejnosti, jakož i oficielních činitelů pro svoji nepietní a charakteru pohřebiště neodpovídající formu a není vypracována podle schválené dokumentace..." Paní Palachová byla vyzvána, aby do 17. července tuto desku "odstranila či zajistila její úpravu odpovídající danému souhlasu na vlastní útraty". Což se nestalo, to nebylo ani v silách, ani ve vůli té ženy. StB tedy v noci z 26. na 27. listopadu 1970 nechala hrob rozvrátit a desku ihned roztavit ("v n. p. Zukov ve třech plynových rourových pecích")."